Pontus Axell – výkonnostní trenér mládežnických národních týmů a autor sportovní fyziologické strategie SHF.

V dnešní digitální době se neaktivní životní styl stal naléhavým problémem a mnoho dětí a dospívajících nedodržuje doporučenou úroveň aktivity. Výzkumy ukazují, že nečinnost přispívá ke zdravotním problémům, jako je obezita, kardiovaskulární onemocnění a opoždění kognitivních funkcí (Tremblay et al., 2011; WHO, 2020). V reakci na to nesou sportovní kluby a organizace po celé zemi jedinečnou odpovědnost za to, aby tomuto trendu čelily vytvářením inkluzivních příležitostí pro zapojení mládeže do pohybové aktivity.

Účast na různých sportovních aktivitách rozvíjí základní pohybové dovednosti, sílu, koordinaci a vytrvalost, čímž podporuje celoživotní návyky v oblasti zdraví a odolnosti (Giblin et al., 2014). Pokud sportovní kluby kladou důraz na rozmanité pohybové aktivity, pomáhají dětem vybudovat pevné základy, které podporují jejich celkovou pohodu i připravenost na nároky prostředí vrcholového sportu.

Bez těchto základních fyzických dovedností mohou mít mladí sportovci problémy zvládnout objem a intenzitu vyžadovanou na vyšších úrovních, což zvyšuje riziko zranění a brzdí jejich dlouhodobou výkonnost (DiFiori et al 2014; Van Hooren et al 2020; Jahanti et al 2024). Naše nepublikované údaje navíc naznačují, že naši mladí hráči vykazují dobře rozvinuté specifické sportovní dovednosti, včetně rychlosti (sprinty na 10 a 20 m), skokanských schopností (skok s protipohybem a skok s odrazem 10-5) a anaerobní kapacity (2×150 m), ale postrádají obecné pohybové schopnosti, jako je aerobní kapacita, která je klíčová pro zvládnutí šíleného objemu, který přináší elitní házená.

Tyto fyzické schopnosti přisuzujeme trendu brzké specializace na jeden sport, která často začíná před 15. rokem věku. Pro podporu vyváženého sportovního vývoje je nezbytné podporovat rozmanitou a dostupnou sportovní účast mladých hráčů před 15. rokem věku. Neméně důležité je zavedení komplexní strategie sportovní fyziologie přizpůsobené dřívějšímu (od 12 let) rozvoji správných fyzických vlastností a v dlouhodobém horizontu zvýšení házenkářské výkonnosti. Tato strategie by měla sahat od rozvoje mládeže až po elitní úroveň a zahrnovat klíčové oblasti, jako je vzdělávání trenérů a národní programy sportovních gymnázií. Takový přístup nejenže vychovává všestranně rozvinuté sportovce, ale také vybavuje budoucí hráče tak, aby mohli vyniknout v soutěžním házenkářském prostředí a vytvořit si udržitelnou kariéru.

Model Švédské házenkářské federace, jak optimalizovat trénink na základě pubertálního věku inspirovaný Cote et al 2014; Fahlström et al 2015, 2023).

Další informace naleznete na SHF website.

Proč je pro házenkáře důležitá fyzická příprava?

V moderní týmové házené je patrný trend zvyšování rychlosti a fyzických nároků. Font et al. (2021, 2022) zdůrazňují, že dnešní házená klade důraz na rychlé přechody a rychlé rozhodování, což od hráčů vyžaduje častou akceleraci a změnu směru. Manchado et al. (2020) to podporují, když poznamenávají, že současná intenzita zápasů změnila fyzickou kondici se zaměřením na zvyšování rychlosti, síly a vytrvalosti, aby bylo možné držet krok s rychlou a dynamickou hrou. Kromě toho se zvýšil i počet zápasů během soutěžní sezony, což klade na hráče další nároky na aerobní vlastnosti (Vo2max, maximální příjem kyslíku), aby zvládli objem národních a mezinárodních soutěží a zvýšili rychlost regenerace. To zahrnuje také cestování a pravidelný trénink v rámci týmů.

Počet zápasů hráčů na různých pozicích v sezóně 2020/2021. Zahrnuje také mezinárodní zápasy (MS), ale nezahrnuje přátelské zápasy. Převzato z @datahandball_

Lefèvre et al. (2023) dodávají, že vývoj tohoto sportu vyžaduje nejen rychlost, ale také lepší fyzickou odolnost, aby vydržel nárazy s velkým dopadem a nepřetržitý fyzický kontakt během hry. Tento posun je pro sportovce výzvou k udržení špičkové výkonnosti při intenzivním fyzickém zatížení, což formuje tréninkové programy tak, aby splňovaly tyto rostoucí standardy. V důsledku toho se přizpůsobily fyziologické i taktické profily házenkářů, přičemž rychlost a fyzická odolnost se staly rozhodujícími faktory úspěchu.

Tento trend vyvolává klíčovou otázku: skutečně se házená zrychluje a jak to může ovlivnit budoucí fyzické nároky na hráče? Současné údaje naznačují rozhodující posun tímto směrem. Zejména nedávná mistrovství Evropy prokázala nárůst počtu vstřelených branek a zkrácení průměrné doby držení míče, což obojí svědčí o rychlejší hře. Kromě toho zde uvádíme standardní odchylku času v držení míče pro ME 2020: 4.11033, 2022: 4.435242, 2024: 5.083978. (@handballytics na X) Je logické, že změna pravidla o vhazování ovlivnila zvýšenou rychlost hry. Tento vývoj naznačuje, že týmová házená může od sportovců i nadále vyžadovat ještě větší rychlost, obratnost a vytrvalost, což bude formovat budoucnost tréninkových a výkonnostních standardů v tomto sportu.

Převzato z @handballytics

Proč potřebujeme cestu k výkonu?

Vytvoření strategie výkonnostní dráhy je klíčové pro vytvoření jednotného, dlouhodobého přístupu, který podporuje růst a vynikající výsledky našich házenkářů. „Přiblížením“ a vytvořením uceleného rámce můžeme zajistit, aby každá fáze rozvoje hráčů a trenérského vzdělávání byla v souladu, a vytvořit tak společnou nit, která plynule propojí individuální trénink s cíli týmu a širšími cíli naší organizace. Taková strategie nám umožňuje věnovat se specifickým potřebám fyzické přípravy našich hráčů a vybavit je základními dovednostmi a kondicí potřebnými k úspěchu ve vyšších soutěžích.

Tato strategie také podporuje konzistentnost tréninkových metod, výkonnostních měřítek a výchovy talentů ve všech věkových skupinách, čímž vytváří pevný základ pro postup. Díky tomu, že každý krok je záměrně zmapován, dostávají sportovci jasné vedení a podporu, což snižuje mezery ve vývoji a maximalizuje potenciál. Z dlouhodobého hlediska přispívá dobře definovaná výkonnostní cesta k efektivnějšímu prostředí pro dosahování vysokých výkonů a umožňuje trenérům a podpůrnému personálu pracovat s větší jasností a smysluplností. Tento soudržný přístup nejen posiluje naši organizaci, ale také vytváří odkaz dokonalosti, díky němuž jsou naši sportovci lépe připraveni a naše týmy konkurenceschopnější na národní i mezinárodní scéně. Proto jsme vypracovali vlastní sportovní fyziologickou strategii SHF, se kterou se můžete seznámit zde.

Pro dosažení těchto cílů a úspěšnost naší strategie v oblasti sportovní fyziologie je nezbytné komplexně zdokumentovat všechny naše činnosti, abychom zajistili vysokou úspěšnost našich hodnocení. Ale také poskytnout našim hráčům zpětnou vazbu a navržené individuální tréninkové programy na míru, se kterými mohou pracovat ve svém klubovém prostředí. XPS Network je v tomto procesu neocenitelným nástrojem, který slouží jako zásadní přínos pro úspěšný výsledek.

Přístup švédské házenkářské federace k XPS Network, který je v souladu s naší fyziologickou strategií.

Zde je shrnutí některých oblastí, které se nám osvědčily od doby, kdy jsme XPS Network začlenili do naší každodenní práce a do naší sportovní fyziologické strategie. Kliknutím na odkaz získáte krátké video o tom, jak jsme vytvořili naše řídicí panely.

Správa dat – ukládání dat pro dokumentaci

Jednou ze silných stránek našeho systému v rámci Švédské házenkářské federace (SHF) je, že již více než 25 let používáme téměř stejný soubor testovacích protokolů (fysprofilen). To nám spolu s odbornými znalostmi Švédského olympijského výboru poskytlo neocenitelnou databázi hodnot, která nám pomáhá pochopit fyzický profil švédských házenkářů. Tyto údaje byly také rozhodující pro naši analýzu trendů, kdy jsme podobně jako v jiných švédských sportech zaznamenali pokles aerobní kapacity, což podle našeho názoru odráží dnešní sedavější, neaktivní společnost. Ale jak již bylo zmíněno, inverzní vztah pro rychlost a sílu. Ačkoli naši hráči stále vykazují „dobré“ hodnoty v aerobní kapacitě, nyní pozorujeme větší směrodatnou odchylku napříč celou skupinou. S podporou systému XPS nyní můžeme tato neocenitelná data dokumentovat a uchovávat, což nám umožní přijímat efektivnější rozhodnutí do budoucna a spolu s našimi vyvinutými referenčními hodnotami nabídnout hráčům přesnější zpětnou vazbu.

Zde je video o tom, jak lze v XPS vytvářet statistické analýzy s diagramy atd..

Pedagogický nástroj pro individuální rozvojový plán (IDP) & razítko; referenční hodnoty v rámci profilu hráče

Důležitou součástí rozvoje sportovce je neustálá zpětná vazba a budování vztahů prostřednictvím individuálních setkání. Je zásadní, aby sportovci dostávali informace dobře strukturovaným, vzdělávacím způsobem a byli si vědomi oblastí, ve kterých se potřebují zlepšit. V naší organizaci hrají vztahy klíčovou roli a nástroj XPS nám umožnil vytvořit přehledy, které dokumentují naše individuální plány rozvoje (IDP). Informace se tak staly snadno dostupné jak pro hráče, tak pro trenéra, což usnadnilo následný proces. Obrázek ukazuje příklad struktury tohoto dashboardu během našich úvodních reprezentačních srazů a výběrů (U15-U17).

Jak již bylo zmíněno, v rámci Švédské házenkářské federace (SHF) máme velký prospěch z našeho společného testovacího rámce, který nám ve spolupráci se Švédským olympijským výborem umožnil stanovit standard nebo měřítko pro získání statusu elitního házenkáře. Účelem je usměrnit trenéry a hráče a především posílit vzdělávací aspekty diskusí o zpětné vazbě. Pokud například trenér řekne hráči, že se musí stát rychlejším, hráč se pravděpodobně zeptá: „Ale jak rychlý je rychlý?“. V tomto případě pomáhají referenční hodnoty objasnit očekávání a motivovat hráče k tréninku směřujícímu ke konkrétnímu cíli. Na dvou obrázcích níže najdete profily požadavků a doporučení podle věku. Ty jsou integrovány do modulu profilu hráče XPS pod „periodizační tabulkou“, aby se zvýšila přehlednost a pochopení pro hráče.

Referenční hodnoty pro muže v rámci SHF. Převzato z www.svenskhandboll.se/handboll-i-sverige/spelare/spelarutbildning/kravprofil

Referenční hodnoty pro ženy v rámci SHF. www.svenskhandboll.se/handboll-i-sverige/spelare/spelarutbildning/kravprofil

Model progrese SHF pro fyzický vývoj a věk založený na referenčních hodnotách stanovených SHF.

Sledování tréninkové zátěže a denní připravenosti

Sledování tréninkové zátěže a připravenosti je v profesionální házené nezbytné pro optimalizaci výkonu a minimalizaci rizika zranění. Tréninková zátěž, která zahrnuje jak vnější (např. ujetá vzdálenost, sprinty), tak vnitřní (např. tepová frekvence, vnímaná námaha) měření, umožňuje trenérům kvantifikovat fyzické a fyziologické nároky na hráče. Výzkumy zdůrazňují, že nerovnováha v tréninkové zátěži – buď nadměrná, nebo nedostatečná – je spojena se zvýšenou mírou zranění a sníženou výkonností. Například studie Mónaca a dalších (2019) ukazují, že trvale vysoká tréninková zátěž bez adekvátní regenerace zvyšuje riziko nadměrných zranění, zejména u elitních házenkářů.

Dalším rozhodujícím faktorem je připravenost, která odráží fyzickou a psychickou připravenost hráče na trénink nebo soutěž. Lze ji hodnotit pomocí ukazatelů, jako je variabilita srdečního tepu, subjektivní hodnocení wellness a neuromuskulární testy. Podle Gabbetta et al. (2016) optimální připravenost koreluje s lepším rozhodováním a technickým provedením, což je pro vysoce intenzivní nároky házené zásadní. Zavedení pravidelného monitorování umožňuje trenérům upravit trénink na základě individuálních reakcí, což zvyšuje konzistentnost výkonů a snižuje riziko zranění v průběhu celé sezóny. V konečném důsledku vědecky podložený přístup k řízení tréninkové zátěže a připravenosti přispívá k udržitelnějšímu a úspěšnějšímu sportovnímu rozvoji v profesionální házené.

Pomocí nástrojů XPS můžeme nyní sledovat hráče před šampionátem (během přípravného kempu) a v jeho průběhu, abychom lépe porozuměli jejich zátěži, optimalizovali jejich regeneraci a poskytli jejich klubům komplexní údaje o zátěži po skončení šampionátu.

Provádějte testy, které usnadňují řízení školení a automaticky individualizují plán školení.

Zásadní otázkou pro nás je, jak výsledky využijeme, přičemž máme ambici být při testování také časově efektivní. Již několik let zaznamenáváme, že hráči mají pocit, že testy jen zřídka ovlivňují obsah tréninku, zatímco trenéři požadují podporu při programování tréninku. To v podstatě znamenalo, že jsme sice prováděli rozsáhlé testování v rámci našich oblastí, ale výsledky jsme efektivně nevyužívali.

Jak strukturovat jejich individuální školení?

Na základě těchto argumentů byla vytvořena kondiční karta (na zakázku vytvořená excelová tabulka), která sestavuje individualizované intervaly v metrech a km/h na základě dvou testů: maximální sprintové rychlosti (MSS, (hodnocené pomocí maximálního sprintu na 40-50 metrů nebo analýzou mezičasů na 10 nebo 5 metrů) a maximální aerobní rychlosti (MAS, stanovené pomocí testu souvislého běhu na 1600 metrů při teoretické rychlosti na VO2 max) (Sandford et al. 2021). Tím získáme míru anaerobní rychlostní rezervy, která je v nejjednodušší podobě spojnicí mezi vaším vVo2max a MSS, a tento dokument je důležitou součástí našeho národního programu sportovního středoškoláka. Tam, kde je zastřešujícím cílem naučit hráče trénovat s periodizovanou intenzitou, zvažte individuální kapacitu a způsob, jak by mohli do své tréninkové skládačky upravit izolovanou kondici. Tyto prahové hodnoty a hodnoty pro různé intervalové formáty jsou odvozeny u kombinace výzkumných dat a ověřených praktických zkušeností (Buchheit & Laursen, 2018; Jovanovic, 2018; Julio et al., 2020; Sandford et al., 2021; Aspin et al, 2024).

Karta je automatizovaná v XPS a s pomocí dvou testů si pak hráči mohou nechat nahrát svůj program do aplikace.

Toto je příklad struktury tréninku, kdy oba hráči běží stejný interval (15/15 x 16 při žluté intenzitě). Zohledněním anaerobní rychlostní rezervy (ASR) však můžeme zohlednit rozdíly v jejich individuálních fyzických schopnostech. Tím je zajištěno, že fyzické nároky jsou vhodně zaměřeny a že ani jeden z hráčů není na obecné úrovni nadměrně nebo nedostatečně stimulován. Kromě toho si uvědomte, že za každou otočku, kterou hráč během pracovního období provede, se od jeho individuální vzdálenosti odečte 5 metrů, aby se zohlednila doba potřebná ke zpomalení a zrychlení (Jovanovic et al. 2018).

Hráči běží na individuální vzdálenost (na základě ASR) po dobu 15 sekund, po níž následuje 15 sekund odpočinku. Během odpočinku se musí přesunout z pozice „cíl“ do pozice „start“ dříve, než hodiny ohlásí začátek dalšího intervalu.

Vytvoření knihovny cvičení v rámci našich oblastí působení (školy, vzdělávání trenérů a národní týmy mládeže).

Klíčovou výzvou v naší organizaci bylo obtížné vytvořit soudržný přístup v různých oblastech – školách, vzdělávání trenérů a mládežnických reprezentacích – navzdory tomu, že jsme v každé z nich dosáhli vynikajících výsledků. To bylo do značné míry způsobeno absencí jednotné platformy před rokem 2020. Problém se týká i určení vhodných úrovní pro zavádění cvičení a vyjasnění, která cvičení by měla být používána v konkrétních kontextech. Během setkání jsme vytvořili speciální složky s cvičeními vhodnými pro konkrétní oblast zaměření, což nám umožnilo vytvořit standardizované tréninkové programy. Tento přístup podporuje konzistentnost a přenositelnost na všech úrovních, od setkání mládežnických reprezentací (>U17) až po regionální rozvojové programy (<U15).

Podívejte se na níže uvedené video, jak společnost SHF strukturuje svou knihovnu cvičení. Vzhledem k předpisům GDPR zde nemůžeme zobrazit naše skutečná cvičení – ale představíme je v plném rozsahu během nadcházejícího webináře. Pro více informací sledujte kanály sociálních médií společnosti XPS.

Pontus Axell

Nezapomeňte navštívit naše webové stránky a podívat se na naši sportovní fyziologickou strategii SHF. Pokud máte jakékoli dotazy nebo si chcete vyměnit zkušenosti, neváhejte se na mě obrátit!

Linkedin | X | Instagram | Email

Foto: Viktor Källberg (www.vkallbargfoto.com)

Máte zájem vyzkoušet XPS Network?

Pro více informací nebo předváděcí schůzku kontaktujte gustav@sidelinesports.com.